První historický román o nejstarším cisterciáckém klášteru v Čechách, který odhaluje skutečný příběh za zrodem Sedlecké kostnice a kutnohorské stříbrné horečky.
Katedrála na bažině
Historický román o zrodu Sedlce, matky Kutné Hory, z pera autora, který mezi kostnicí a katedrálou chodil do základní školy.
Září 1993. Parta dětí ze sídliště Na Šipší najde v sutinách starého sedleckého pivovaru něco, co tu leželo ukryté přes šest set let – pergamenovou kroniku, psanou drobným středověkým písmem. Začíná příběh, který začíná v roce 1282, kdy do bažinatého údolí říčky Vrchlice přichází německý mnich Heidenreich s vizí, která vypadá jako šílenství: postavit na měkké půdě první gotickou katedrálu v Českém království.
Katedrála, která stojí na tisících dubových kůlech zatloučených do močálu. Hřbitov, posvěcený hlínou přivezenou z Jeruzaléma, kde během jediného roku moru zemře třicet tisíc duší. Kostnice, v níž lidské kosti vyprávějí o pomíjivosti života i o věčnosti paměti. A víno Rulandské šedé, které cisterciáčtí mniši vysadili na svazích Kaňku a které se tu pije dodnes.
Kronika, kterou po staletí zapisovali čtyři mniši – Bernard, Petr, Jan a Mikuláš – provází čtenáře zlatým věkem Sedlce za Václava II., korunovací krále, mincovní reformou, která dala vzniknout pražskému groši, husitskými válkami i pádem kláštera v roce 1421, kdy slepý Žižka nechal oběsit vlastní vojáky na lípě před klášterem.
Román, který je mostem mezi minulostí a přítomností. Kniha o tom, že bažina je měkká, ale víra je pevnější než kámen. A že paměť – paměť je věčná.
|
Název knihy
|
Katedrála na bažině: Příběh sedleckého kláštera a opata Heidenreicha
|
|
Autor
|
Pavel Hrejsemnou
|
|
Nakladatel
|
IDEAIFY s.r.o.
|
|
Rok vydání
|
2026
|
|
Vydání
|
První elektronické vydání
|
|
Počet stran
|
159 (formát A5)
|
|
Jazyk
|
Čeština
|
|
Žánr
|
Historický román / Dobrodružná beletrie
|
|
ISBN (PDF)
|
978-80-88523-42-0 |
|
ISBN (ePUB)
|
978-80-88523-43-7 |
|
Formát
|
Elektronická kniha (PDF / ePUB)
|
|
Vážba
|
Digitální
|
|
Doporučený věk
|
15+
|
199 Kč
Objevte zapomenutý zázrak, na který Kutná Hora čekala 700 let.
Katedrála na bažině
Historický román o zrodu Sedlce, matky Kutné Hory, z pera autora, který mezi kostnicí a katedrálou chodil do základní školy.
Září 1993. Sutiny starého pivovaru v Sedlci u Kutné Hory.
Parta dětí si hraje v ruinách, když v jedné z dutin kamenného pilíře najdou něco, co tu leželo ukryté přes šest set let – pergamenovou kroniku, zabalenou do plátna a zapečetěnou voskem. Na první stránce, psáno rudým inkoustem, který už téměř vybledl, stojí: „Já, bratr Bernard z Heiligenkreuzu, hříšný služebník Boží, zapisuji tuto kroniku pro budoucí pokolení, aby věděla, jak z bahna a krve povstal chrám, a jak z ticha a modlitby zrodilo se město stříbra.”
Začíná příběh, který čtenáře zavede do roku 1282, kdy do bažinatého údolí říčky Vrchlice přichází německý mnich Heidenreich s vizí, která vypadá jako šílenství: postavit na měkké půdě první gotickou katedrálu v Českém království. Katedrálu, která stojí na tisících dubových kůlech zatloučených do močálu. Katedrálu, která se stane matkou celého regionu – neboť bez Sedlce by nikdy nevznikla Kutná Hora, bez cisterciáků by nikdy nevypukla stříbrná horečka a bez jejich vinic by se v Čechách nikdy nepilo Rulandské šedé.
Kroniku, kterou po čtyři sta let zapisují čtyři mniši – Bernard, Petr, Jan a Mikuláš – provází čtenáře zlatým věkem Sedlce za Václava II., korunovací krále v pražské katedrále sv. Víta, mincovní reformou, která dala vzniknout pražskému groši, příchodem Ďáblovy bible (Codex Gigas) do klášterní skriptorium, morovou ránou roku 1318, kdy na Svatém poli zemře třicet tisíc duší a zrodí se slavná Kostnice, vládou Karla IV., který Sedlci žehná, i pozvolným úpadkem, kdy si měšťané v Hoře Kutné začnou stavět vlastní chrám svaté Barbory a zapomenou na svou matku.
A nakonec – duben 1421. Obležení kláštera husity. Pád Sedlce. Oheň, který pohltí katedrálu. Slepý Žižka, který nechá oběsit vlastní vojáky na lípě před klášterem. A poslední zápis bratra Mikuláše, ukrytý do dutiny pilíře pod hlavním oltářem, aby přežil oheň i čas.
Román, který je mostem mezi minulostí a přítomností.
Autorem tohoto příběhu je muž, který mezi kostnicí Všech svatých a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie chodil v letech 1978–1980 do první a druhé třídy základní školy. Který jako malý kluk dýchal vzduch, jenž voněl kadidlem, voskem, vlhkým kamenem a něčím starším než čas. Který jako dítě poslouchal šepot kamenů, šepot kostí, šepot těch, kdo byli před námi.
„Možná právě proto vznikl tento román,” píše autor v úvodu. „Možná proto, že jsem jako malý kluk, který nosil aktovku přes rameno a běžel do školy mezi dvěma kamennými obry, poprvé pochopil, že historie není mrtvá. Že je všude kolem nás – v kamenech, v kostech, ve víně, v paměti.”
Pro koho je tato kniha?
Pro ty, kdo chtějí pochopit, že Kutná Hora není jen chrám svaté Barbory a stříbrné doly – že je především Sedlec. Pro milovníky historických románů v tradici Umberta Eca a Kena Folletta. Pro čtenáře, které zajímá středověk, cisterciácký řád, gotická architektura, husitské války. Pro všechny, kdo věří, že paměť je věčná – a že bažina je sice měkká, ale víra je pevnější než kámen.
„Katedrála nestojí na skále. Stojí na bažině. A bažina je měkká. Ale víra – víra je pevnější než kámen. A paměť – paměť je věčná.”
O autorovi
Autor je historik a rodák z Kutné Hory-Sedlce. Mezi kostnicí a katedrálou chodil v letech 1978–1980 do základní školy. Tento román psal třicet let – od chvíle, kdy jako třináctiletý kluk v září 1993 našel v sutinách sedleckého pivovaru pergamen, který změnil jeho život.
