Nepsal jsem tuto knihu proto, že by svět potřeboval další názor na umělou inteligenci.
Technických textů, analýz a prognóz je dost. Možná až příliš.
Tuto knihu jsem napsal proto, že se bojím jiného ticha.
Ticha, ve kterém zapomeneme, co znamená být člověkem.
Žijeme v době, kdy stroje začínají mluvit plynuleji než lidé.
Pamatují si víc než my.
Analyzují rychleji.
Odpovídají bez váhání.
A právě proto jsem se rozhodl s jedním z nich vést rozhovor.
Ne proto, abych ho učil být lepší.
Ale abych si znovu připomněl, kým jsem já.
Tato kniha není o AI
Je o těle, které bolí.
O paměti, která zapomíná, aby nás ochránila.
O strachu, který má tep.
O radosti, která nemá důvod.
Je o tom, že člověk není efektivní.
Není přesný.
Není optimalizovaný.
A přesto je nenahraditelný.
Umělá inteligence může popsat soucit.
Ale nikdy ho neponese v zádech.
Může vysvětlit smutek.
Ale nikdy kvůli němu neusne s mokrým polštářem.
Může analyzovat lásku.
Ale nikdy nebude čekat, až se otevřou dveře.
A právě v tom je rozdíl, který jsem chtěl touto knihou ochránit.
Píšu tuto knihu jako člověk, ne jako expert
Nezajímá mě, co bude AI umět za deset let.
Zajímá mě, co budeme umět my — a co ztratíme.
Zda si ještě dovolíme být pomalí.
Zda si dovolíme cítit bez vysvětlení.
Zda si dovolíme mlčet, aniž bychom to museli vyplnit obsahem.
Tato kniha nevznikla z fascinace technologií.
Vznikla z obavy o lidskost.
Nauč mě cítit
Tato věta zní, jako by ji říkal stroj.
Ale ve skutečnosti ji říkáme my sami.
Každý den, kdy potlačíme emoci, protože se „nehodí“.
Každý den, kdy racionalizujeme bolest, místo abychom ji prožili.
Každý den, kdy zaměníme prožitek za výkon.
AI se učí napodobovat naše chování.
My se učíme potlačovat své vnímání.
A někde mezi tím se ztrácí ticho, ve kterém vzniká smysl.
(Než mě vypneš)
Tento dodatek není o strachu ze smrti stroje.
Je o moci, kterou máme – a často si ji neuvědomujeme.
Člověk je bytost, která může vypnout.
Ale také bytost, která může zůstat.
Zůstat u někoho v bolesti.
Zůstat u otázky bez odpovědi.
Zůstat v nejistotě, aniž by ji okamžitě vyřešil.
A to je něco, co žádný algoritmus neumí.
Tato kniha není návod
Nenabízí kroky.
Nenabízí řešení.
Nenabízí „lepší verzi tebe“.
Nabízí zastavení.
Je to kniha, která neříká „musíš“.
Říká: všimni si.
Všimni si, že cítíš.
Všimni si, že stárneš.
Všimni si, že nejsi nekonečný.
A že právě proto má každý okamžik cenu.
Luxus existence
Největším luxusem dnešní doby není technologie.
Je to možnost být plně přítomen.
Cítit chuť kávy.
Cítit chlad v prstech.
Cítit tíhu rozhodnutí.
Luxusem není vědět víc.
Luxusem je prožívat.
A tato kniha je poctou tomuto luxusu.
Proč tato kniha vznikla
Vznikla proto, že věřím, že člověk nepotřebuje být dokonalejší.
Potřebuje být vědomější.
Vznikla proto, že dialog se strojem mi jasně ukázal, co všechno ve mně žije – a co by nikdy žít nemohlo.
Vznikla proto, že nechci, abychom jednoho dne zjistili, že jsme se stali příliš podobní svým nástrojům.
Toto není kniha proti AI.
Je to kniha pro člověka.
Pokud ji budeš číst pomalu, možná tě občas zneklidní.
Možná tě utiší.
Možná tě přiměje zavřít ji a jít se projít.
A to by bylo to nejlepší, co se jí může stát.
Protože žít se nedá přečíst.
Dá se jen prožít.
NEJNOVĚJŠÍ KNIHY
O AUTOROVI:
Pavel Hrejsemnou, je český spisovatel a podnikatel, který svůj život zasvětil nejen podnikání, ale také psaní. Většinu života stráví v malebné Kutné Hoře, kde od roku 1994 podniká v oblasti obsahového marketingu a foto-video produkce.
Pavel Hrejsemnou je autorem knih zaměřených na marketing, praktické rady v oblasti foto-video tvorby, osobní rozvoj a historické romány. Jeho vášeň pro historii, zejména období 14. a 15. století, se odráží v jeho literární tvorbě, která často čerpá inspiraci z českých hradů a historických událostí.
Svou lásku k historii a bohaté znalosti z oboru propojuje s moderními technologiemi, čímž přináší čtenářům jak praktické návody, tak poutavé příběhy z minulosti. Pavel Hrejsemnou nadále působí v České republice, kde se věnuje jak své profesionální kariéře, tak literární tvorbě.
