Markéta Šandová – tanečnice, herečka a zpěvačka

Markéto, známe tě jako tanečnici, herečku i zpěvačku, splnil se tvůj profesní sen? V čem vidíš svůj smysl života?

Dá se říci že ano. Již v dobách studia na konzervatoři mi byly svěřovány výrazové role. Ovšem již dávno jsem vytušila, že spojení pohybu se slovem bude pro mě to nejlepší. A nemýlila jsem se, jsem ráda, baví mě to a jsem vždy nedočkavá na další a další příležitosti.

Kdo je podle tebe úspěšný člověk?

Ten který dokáže pracovat, je v tom dobrý, nenechá na sobě dříví štípat a nezapomíná na to, že i odpočinek je nemálo důležitý.

V kolika letech si na sobě začala pracovat aby si byla teď tam kde jsi dnes?

Od doby základní umělecké školy, od doby konzervatoře (doposud příliš nechápu že ji mám opravdu za sebou)…ale zejména od doby kdy stojím na vlastních nohou. Bublina škol dokáže “rozmazlit” spoustu talentovaných lidí, kteří jsou ve škole těmi nejvyššími favority…a pak ticho po pěšině…

Dá se podle tebe budovat úspěšná kariéra v každém věku?

Budovat ano. V tom tanečním odvětví je to ale těžké a člověk na sobě musí pracovat už od opravdu útlého věku. V herectví to není tak nemožné, a to se mi na něm právě líbí vic. U skvělého tanečníka vlastně většinou už předem víme jak bude vypadat- štíhlé tělo, vytočené nohy, klenutý nárt…. Člověk se stále chce přiblížit konkrétnímu “ideálu”.
Narozdíl k tomu herec může být hubený, tlustý, starý, mladý, škaredý, krásný, vysoký s hlubokým hlasem, malý s vysokým hlasem…je unikátní!

Pro výkon tvé profese je potřeba na sobě neustále pracovat, proto nemáš asi tolik času na to okolo. Máš okolo sebe nějaký tým který ti v budování kariéry pomáhá?

Můj přítel Petr který nikdy nezaváhal podělit se se mnou se svými zkušenostmi. Taky moje rodina a ti nejbližší přátelé. Ti pomáhají všeobecně. Love.

Úspěch znamená i štěstí, je to tak? Kdy si sama sebe naposledy příjemně překvapila?

Je to bezesporu tak. Naposledy asi při konkurzu do Divadla Radka Brzobohateho. Dozvěděla jsem se o něm vlastně náhodou a do poslední chvíle jsem nevěděla zda se jej vůbec zúčastním, nýbrž konkurzy opravdu ale opravdu nejsou mojí oblíbenou činností. Nakonec jsem ale šla…a vyšlo to! A když se na to teď tak dívám…jak moc mám tuto inscenaci a celý kolektiv ráda…říkám si: Uf! To byla klika!

Představ si, že je běžný týden, můžeš nám nastínit jaký je dle časového rozvrhu, kolik hodin v týdnu pracuješ?

To je hodně individuální. Někdy den startuji třeba v 6 ráno a zastavím se až před půlnocí. Jiné dny mám třeba i bez budíku, ale ty jsou vyjímečnější…a moc fajn 🙂

Bez plánů a snů to nejde, jak se stále motivuješ aby nepřišla krize nebo vyhoření?

Je dobré se zastavit a s chladnou hlavou se soustředit ne na věci které ještě nemám, ale naopak na věci které už mám. Které už jsem dokázala. A uklidnit se pocitem “tak hrozný to není”.
Motivuje mě věcí vícero. Mám ráda když se nápad naťukne a pomalu se rozvýjí.

Co člověk potřebuje aby byl úspěšný?

Zdravé sebevědomí, píli, otevřenost k novým věcem…a často i vlatnost nebrat si věci příliš osobně.

Kdy jsi na sobě poznala, že jsi úspěšná?

Když mě začali chválit…a ozývat se znova 🙂

Být úspěšná znamená ztratit soukromí. Dá se na to zvyknout?

Myslím že člověk ztratí jen tolik soukromí kolik on sám dovolí… pokud nejste Michael Jackson.

Pro ty co se právě stali tvými novými fanoušky, kde mohou sledovat tvé profesní aktivity?

Ráda bych je pozvala na zmíněného Freddieho do Divadla Radka Brzobohatého, to je srdcová záležitost. Taky mě můžete vidět v Černém divadle Jiřího Srnce, v divadle Hybernia (se kterým za pár dnů odlétám do Koreji…těším se a jsem zvědavá!), také s Divadlem Pod Kloboukem hraji mj. inscenaci W+V (zaměřenou více na děti, ale nemálo i na dospělé) a to přímo ve Werichově vile, na což jsem náležitě pyšná :). Také již léta spolupracuji s Danielem Nekonečným který mi nově vytvořil speciální výstup jménem Daniela Nekonečná :)) Dále v Divadle Na Prádle v inscenaci Bastien/ka nebo i na televizních obrazovkách nebo internetu.

Rád bych ti poděkoval za rozhovor a přeji ti mnoho dalších splněných cílů.

To já moc děkuji a bylo mi potěšením! Nashledanou, naviděnou, načtenou!

Autor: Pavel Hrejsemnou