Jarda Yaris Sládeček – muzikant z kapely ZakazanÝovoce

Jardo, spousta lidí tě zná především z kapely zakázanÝovoce, splnil se tvůj profesní sen? V čem vidíš svůj smysl života?
Ano, zakázanÝovoce je v podstatě moje už třináctiletý dítě, který jsem v roce 2005 „porodil“ se Štěpánem Soukupem a naším bývalým zpěvákem. Profesní sen se splnil nad míru. Původně jsem hrál v kapele, abych se dostal na akce, kde uvidím svoje oblíbený kapely. Za tu dobu se spousty muzikantů z těchto kapel stali mými známými, vzájemně si pomáháme a s některými i profesně spolupracuju. Je to fajn. 🙂 Smysl života se ale v průběhu let změnil, jak to má s přicházejícím věkem asi každý. Z posedávání v hospodách a nočních klubech si teď raději jdu zasportovat, trávím čas se svojí rodinou nebo pracuju na hudební agentuře, která ze všech těch aktivit kolem hudby samovolně vznikla. Něco mi taky říká, že je ke mně život velkorysý, takže vidím velký smysl v pomoci druhým. Moc rád podávám pomocnou ruku svým přátelům, ale i cizím lidem – většinou muzikantům, kteří mě osloví. Ne vždy je v mých silách jim pomoci, ale mám rád výzvy. Přičemž jen tak vykouzlit úsměv někomu hudbou, kterou dělám, je asi to nejkrásnější. 🙂

Kdo je podle tebe úspěšný člověk?
Každý, kdo má svoji práci nebo profesi rád a našel svoje osobní štěstí. Bez štěstí není úspěch.

V kolika letech jsi na sobě začal pracovat, abys byl teď tam, kde jsi dnes?
Myslím, že to bylo už ve čtrnácti letech, kdy jsem začal hrát lední hokej. Tehdy jsem začal bojovat se svou nadváhou a myslím, že jsem s tím vyběhnul. Muzika mě ale kompletně spolkla v mých devatenácti, kdy jsem pověsil brankářskou výstroj na hřebík a do ruky vzal po vzoru mého bratrance baskytaru. Mám to štěstí, že jsem z hudební rodiny, i když nikdo se nedostal nikdy dál než já. 🙂 Ale protekce žádná nebyla a jsem za to rád.

Dá se podle tebe budovat úspěšná kariéra v každém věku?
Samozřejmě. Velice mě motivují lidé, kteří začali být úspěšní až třeba po čtyřicítce, takže si říkám, že to třeba v tomhle věku čeká i mě. 🙂 Úspěch ale nikdy není ze dne na den. Mám rád motivační knížky o lidech, kteří šli za svým snem celý život. U některých se úspěch dostavil po mnoha letech, u některých na sklonku života a u některých až in memoriam. Čas je v tomhle hodně relativní a nejde o to, co člověk dělá po celý život pro sebe, ale jak jeho úspěch ovlivní lidi kolem něj. Ti největší géniové ovlivňují i po své smrti. Každý úspěch má svůj důvod a dostaví se, až přijde jeho čas.

Pro výkon tvé profese je potřeba na sobě neustále pracovat, proto nemáš asi tolik času na to okolo. Máš okolo sebe nějaký tým, který ti v budování kariéry pomáhá?
Můj tým je moje manželka, se kterou řeším úplně vše. 🙂 Jsme tady jeden pro druhého, jak v osobním, tak v profesním životě. Život je o rozhodování a bez ní by to bylo minimálně dvakrát tolik složité. Jinak spoustu věcí zvládám sám a platí pořekadlo „co si člověk neudělá sám, to nemá“.

Úspěch znamená i štěstí, je to tak? Kdy jsi sám sebe naposledy příjemně překvapil?
Ano, souhlasím. Já sebe překvapuju každý den, příjemně i nepříjemně. To je život.

Představ si, že je běžný týden, můžeš nám nastínit jaký je dle časového rozvrhu, kolik hodin v týdnu pracuješ?
Mě přijde, že pracuju 24 hodin denně. 🙂 Jeden můj bývalý zaměstnavatel mi dokonce tvrdil, že den má sice 24 hodin, ale já pro něj pracuju 25 hodin denně. Takže až jednou skončím, tu hodinu, kterou jsem každý den neodmakal, si budu muset odpracovat až odejdu. Blbej humor. Právě proto možná už spolu nespolupracujeme. 🙂 Jinak jsem se naučil brát práci jako zábavu a naopak. Nemám žádnou pracovní dobu a dělám vždy to, co je potřeba, co hoří nebo mě posune v životě dál. Dávám hodně na instinkt a nikdy ničeho nelituju. Stačí, když se člověk oprostí od každodenní pracovní rutiny a vyběhne z tzv. krysího závodu, jak tvrdí pan Kiyosaki. Tím získá důležitou prvotní svobodu. Spoustu lidí má ale strach. Nemít jistoty, stálý příjem, to jsou věci, které občas brání úspěchu a celkové nezávislosti. Štěstí přeje odvážným.

Bez plánů a snů to nejde, jak se stále motivuješ, aby nepřišla krize nebo vyhoření?
Motivace je asi to nejdůležitější, co člověk potřebuje. Bez ní nejde nikdy nic. Já jsem snílek a vždy si představím, co všechno by z určitých procesů, komunikace a vymýšlení mohlo vzniknout. Motivují mě moje sny. Nejlepší výsledek je pak, když to kladně zhodnotí lidi kolem mě. Tím mi vrátí zpátky vloženou energii a zase spouští továrnu na sny v mé hlavě. Takhle to jde pořád dokola. Krizi a vyhoření jsem se také nevyhnul. Nedávno se nám skoro rozpadla kapela a stálo to hodně sil. Snažím se brát ale tyhle krize jako výzvu. Někdy je to hodně těžký, ale v téhle chvíli vždy naslouchám mým nejbližším, tedy rodině a přátelům. Bez nich bych nikdy nebyl tam, kde jsem.

Co člověk potřebuje, aby byl úspěšný?
Správné lidi kolem sebe, kteří mu úspěch přejí. Dále selský rozum a být čestný. Tyhle věci společně s tvrdou prací jsou podle mě ten správný koktejl.

Kdy jsi na sobě poznal, že jsi úspěšný?
Rád bych ti na tuhle otázku odpověděl, ale nevím jak. Bez tisíců fanoušků není úspěšná kapela, bez spokojených uživatelů vynálezů není úspěšný vědec a bez davu čtenářů není úspěšný autor a jeho bestseller. Podle mě o úspěchu lidí vždy rozhodují druzí. Jestli si někdo myslí, že jsem úspěšný, řekne ti proč a z jakého důvodu. Něco mi prostě napovídá, že úspěšný ještě nejsem ani zdaleka. Až budu třeba stát na pódiu ve vyprodané O2 aréně, možná si to řeknu. J Teď ale kolem sebe vidím stovky úspěšnějších lidí, kterým to přeju a zdaleka nejsem ani ve čtvrtce jejich cesty. Nechám se jimi motivovat, inspirovat a třeba jednou budu taky tak úspěšný. Bylo by to fajn, co si budeme povídat. 🙂

Být úspěšný znamená ztratit soukromí. Dá se na to zvyknout?
Řekl bych, že být slavný, mega slavný, znamená ztratit soukromí. Úspěšný může být sportovec, který se skvěle umístí na Olympiádě a skoro nikdo o něm neví. Skvělý úspěch může mít top manažer nějaké nadnárodní firmy, který projde kolem tebe v metru a ty ani nevíš, kdo to je. Úspěch automaticky neznamená slávu.

Pro ty, co se právě stali tvými novými fanoušky, kde mohou sledovat tvé profesní aktivity?
Nejvíce se pohybuju na sociálních sítích FacebookInstagram, kde máme já i má kapela zakázanÝovoce své profily. Zároveň rozjíždím i hudební agenturu www.rockngo.cz, jak jsem se zmínil. Bude fajn, když mi lidé napíšou a podělí se se svými nápady. Rád někomu i pomůžu, když to bude v mých silách. 🙂

Rád bych ti poděkoval za rozhovor a přeji ti mnoho dalších splněných cílů.
Díky Pavle, díky taky všem, kteří tenhle rozhovor dočetli až do konce. A nebojte jít si za svými sny, život není napsaný. Každý den můžeš mnoho věcí změnit k lepšímu. Držím všem palce, ať se jim vyplní jejich sny.

Autor: Pavel Hrejsemnou