Vaším světem jsou uzavřené vývojové laboratoře, nekonečné debaty o nejmodernějších technologiích, složité prototypy a prezentování přelomových funkcí, které mají ohromit trh.

Žijete v přesvědčení, že jste elitním srdcem podniku, které táhne firmu do budoucnosti. Realita je však často o poznání smutnější. Z vývoje a inovací jste vytvořili kabinet teoretiků, kteří se zamilovali do vlastních nápadů. Tvoříte překomplikované produkty plné funkcí, které nikdo nepotřebuje, a pálíte obrovské rozpočty na technologie jen proto, že jsou právě „trendy“. V mé knize Práce, která není Život ukazuji, jak se moderní R&D oddělení často odcizují od reálného světa. Vytvořili jste inovační iluzi – vyvíjíte pro samotný proces vývoje, ale zapomněli jste na to nejpodstatnější: na člověka, který má za váš výsledek zaplatit.

Diagnóza dneška: Technologický narcismus a výzkum bez vazby na trh

Moderní vývojová a produktová oddělení trpí akutním technologickým narcismem. Vývojáři a inženýři navrhují řešení pro své vlastní estetické či technické uspokojení, nikkoliv pro reálného uživatele. V knize Tíha rozhodnutí varuji před tímto nebezpečným pastem: čím složitější a dražší produkt vytvoříte, tím těžší je přiznat, že o něj trh nestojí. Místo jednoduchosti a účelnosti produkujete přetechnizované monstra. Když pak prodeje váznou, vývojáři pokrčí rameny s tím, že „zákazník ještě nedospěl k pochopení naší vize“.

Jak to řešili Baťové: Inovace jako zjednodušení práce a snížení ceny

Tomáš Baťa a jeho bratr Antonín Baťa transformovali obuvnický průmysl na celém světě. Nebylo to však díky samoúčelným akademickým objevům, ale díky nekompromisnímu zaměření na praktický užitek a cenovou dostupnost. U Bati byla inovace definována velmi přesně: Inovace je to, co zákazníkovi zlevní výrobek, zvýší jeho trvanlivost nebo usnadní dělníkovi práci.

U Bati vývoj nevznikal v izolované věži:

• Přímá vazba na dílnu a prodejnu: Vývojáři a konstrukční inženýři museli trávit čas přímo na výrobních linkách a v prodejnách. Museli vidět, jak se bota vyrábí a kde přesně zákazníka tlačí.

• Neustálé zjednodušování: Baťovským cílem nebylo přidat další součástku, ale naopak odstranit jakýkoliv zbytečný krok, materiál či operaci.

• Rychlé testování v praxi: Žádné mnohaleté teoretické studie. Prototyp se okamžitě zadal do testovacího provozu a získávala se reálná data z nošení.

Baťa věděl, že geniální nápad nemá sám o sobě žádnou hodnotu. Hodnotu získává až ve chvíli, kdy spolehlivě slouží tisícům a milionům lidí v každodenním životě.

Váš vnitřní účet: Stavíte vzdušné zámky, nebo řešíte reálné potřeby?

Až budete příště na produktové poradě schvalovat další sadu pokročilých funkcí pro váš nový produkt, položte si otázku: Žádá si tyto změny reálný zákazník, nebo si jen dokazujete vlastní technologickou převahu? Váš vnitřní účet nelže. Je čas opustit inovační narcismus a vrátit se k baťovské odvaze tvořit věci jednoduché, funkční a dostupné všem.

Probuďte ve svém vývoji baťovský smysl pro užitek a efektivitu.

Chcete-li přetvořit své R&D z nákladového střediska v motor reálného růstu, inspirujte se prověřenou filozofií. Kniha 100 Baťových pravidel od Pavla Hrejsemnou je celosvětovým manuálem pro produktové manažery, vývojáře a lídry, kteří chtějí tvořit produkty s reálným dopadem. Je k dispozici v české, anglické, japonské a vietnamské verzi.